1. ÚVOD
V posledních desíti, či patnácti letech jsme svědky až neuvěřitelně rychlého nástupu nových technologií v oblasti olověných baterií pro staniční použití. Vývoj se nezadržitelně ubírá nejenom směrem zlepšení technických parametrů baterií, ale
i směrem snížení nároků a nákladů na zřizování a provoz bateriových stanic, počínaje nároky a náklady na údržbu, provoz a vybavení a konče náklady na provoz obslužných zařízení (nabíječe, ochrany, měření, ss. obvody atp.). Z toho vyplývá vývoj nových řad uzavřených akumulátorových článků (ČSN 332610, čl. 2.4), nebo ventilem řízených akumulátorových článků (ČSN 332610, čl. 2.5)
V prvním případě (uzavřené akumulátorové články) je to zejména změna konstrukce pólových desek a vhodná volba slitin desek (použití calcia a antimonu), které při vhodném použití – při vhodné volbě slitin desek vzhledem k pracovním cyklům – umožňuje snížit údržbovost na minimum (např. interval dolévání vody je, při vhodném návrhu typu baterie vzhledem k provozu, prodloužen až na 6 let), to vše však při dodržení velmi přísných podmínek pro provoz staničních akumulátorů.
V druhém případě se vývoj ubírá směrem absolutně bezúdržbových staničních baterií (ventilem řízené akumulátorové články), jejichž použití je pro provozovatele
i pro projektanty velice lákavé – žádné starosti o údržbu, žádné náklady na vybavení bateriové stanice, jak vlastní místnosti – podlaha a stěny z kyselinovzdorných materiálů, větrání, hygienické zařízení, ochranné pomůcky,
sklad kyseliny a destilované vody atd,